Jako každý rok i letos jsme se rozhodli, již tradičně, upálit čarodějnice. Celá akce se konala v sobotu, v areálu pionýrské základny – v břízkách. Odpoledne se tady děti společně s rodiči sešli a museli plnit záludné úkoly. Na různých stanovištích, např. poznávání vůní, čarodějnické bludiště nebo chození po chůdách, si děti, a i někteří rodiče, vyzkoušeli svou zručnost a odvahu a dostávali odměnu v podobě razítek. Když měli razítek dostatek, čekala na všechny sladká odměna.

Po skončení soutěží se všichni nahromadili k ohništi, kde už byla připravená čarodějnice na upálení. Poté si, kdo chtěl, upekl špekáček a mohl si jít zatancovat na čarodějnickou diskotéku, která se rozjela ihned po upálení čarodějnice. A že to byla jízda 🙂 Kolem deváté hodiny večerní se děti společně s rodiči rozutekli domů po krásně stráveném večeru.

Konečně se udělal první hezký jarní den a my jsme neváhali a využili toho. Z Čáslavi jsme se vydali vlakem do Jeníkova odkud potom dále pěškobusem za putováním jarní přírodou. Se slunkem v zádech se nám šlapalo skoro samo. První přestávku v putování jsme si dali v Podmokách u kostelíčka, kde jsme se posilnili na další cestu a pokračovali dál. Za krátkou chvíli jsme se octli ve stínu lesa. Děti si cestu lesem užívaly, házely po sobě šišky, hrály na honěnou, na schovku atd. jsme také nasbírali pár klacíků na ohníček. Došli jsme na vrchol Tisé skály, rozdělali oheň a opekli špekáčky. Chvíli se zde pobylo, zahrálo pár her a pokračovalo se dál. Po hřebenu jsme došli až na vyhlídku, kde se děti mohly rozhlédnout po krajině z budky na okraji skály. Další a zároveň poslední zastávka byla v Bratčicích před hospodou, ve které jsme si koupili limču a něco na zub. Polní cestou jsme došli k hlavní silnici, kterou jsme opatrně přešli a došli až na nádraží v Horkách. Kdo chtěl tak si čekání na vlak krátil různými hrami. Po návratu do Čáslavi se děti ihned řítili k rodičům plni poznání a dojmů se pochlubit, co všechno dnes prožili.

Jako každý rok, tak i letos jsme se odhodlali v návštěvě tradičního masopustního průvodu v Hostovlicích.

Jedno chladnější ráno jsme si dali sraz před čáslavským nádražím a pak se společně přesunuli po železničním mostě na ,,malé nádraží“ odkud nám odjížděl vlak do Žlebů. Někomu by se mohlo zdát, že cesta ze Žlebů do Hostovlic je poněkud dlouhá, ale nám takovéto vzdálenosti nečiní žádný problém.

Po příchodu k místnímu hostinci, kde měli všichni účastníci a hlavně masky sraz, jsme se přidali k průvodu a jako dlouhý špalír jsme se přesunuli ke starostovi, abychom požádali o povolení k masopustnímu veselí. Starosta ‘‘nečekaně‘‘ souhlasil a my mohli s celým průvodem, a hlavně živou kapelou, složenou z místních kapelníků, vyrazit obcházet vísku. Obešli jsme pár domků, kde na nás čekalo pohoštění.Počasí bylo sice slunečné, ale pořád ještě nebylo to správné teplo na dlouhé vycházky a proto jsme se odebrali na hrnek teplého čaje a nějakou tu svačinku od maminek.

Všem se nám tam moc líbilo, masky byly jako vždy perfektně propracované a originální a doufáme, že se tato tradice udrží a my na ní budeme moct jezdit i nadále. 🙂

O pololetních prázdninách jsme se vydali na Ledovou Prahu – událost, která se koná každoročně a my jsme její nedílnou součástí. Ihned po příjezdu do Prahy jsme se ubytovali ve škole nedaleko Pankráce a vydali se po tajuplných místech Prahy. S využitím krásného počasí byla naše první zastávka na bobové dráze, odkud jsme zamířili do nově zrekounstruovaného Národního technického muzea. 4 patra různých dopravních prostředků a historie o nich. Mne osobně se nejvíce zamlouvala prohlídka lokomotivy, nebo zavěšená letadla a vrtulníky, či úplně první model jízdního kola. Po procházce centra Prahy a návštěvě Staromestského náměstí jsme promrzlí nasedli do metra a ujeli do tepla školy.

Ráno jsme po vydatné snídani odjeli opět do historických útrob našeho hlavního města, prošli jsme Zlatou uličku, nevynechali ani náš oblíbený Pražský hrad a ti otrlejší z nás vylezli na Petřínskou rozhlednu, kde si zbytek prohlédl výstavu Járy Cimrmana, samosebou jsme nahlédli i do zrcadlového bludiště a odtud jsme pospíchali na oběd. Před Karlův most, kam jsme se po obědě přesunuli jsme se dostali až k Staroměstskému náměstí, odkud jsme se přesunuli na Vyšehrad a spojili ho s návštěvou policejního muzea, kde nás jako každoročně příjemně překvapil program. V 18:00 začínal koncert v Kongresovém centru, letos v narozeninovém stylu a my měli opět možnost shlédnout ta nejzajímavější taneční a vystoupení + hosta, kterého já osobně přivítala s nečekanou radostí, Moniku Absolonovou. Po skončení koncertu jsme se opět přemístili do školy, kde jsme zamrzlí vlezli do spacáku a většina klidně usla 🙂

Ráno probíhalo ve stylu uklízení a balení, poslední úpravy jsme dodělali před devátou ranní, předali třídy a jeli se podívat na, pro mne nejzajímavější, zastávku a sice Game FEST. Každý z nás si ozkoušel různé hry a strategie, zapotil se u stolních či virtuálních her, zahrál si baseball před velkou televizí nebo zatancoval na taneční podložce. Celá návštěva probíhala vyloženě úsměvně, a my si z ní odvezli mimořádně zážitky. Po krátkém rozchodu na Pankráci, kde jsme se naobědvali jsme dorazili na vlak, který nás dovezl zpátky domů 🙂 Celý víkend se jistojistě velmi povedl.

Jo a nesmíme opomenout to, že se Ondra popral s policistou a že chybělo málo a přepral by ho 🙂 🙂