fbpx

Zahajovačka v Břízkách

 7. 9.—8. 9. 2018  klubovna v Břízkách

V sobotu 8. 9. odpoledne jsme se sešli u nástěnky na naší letošní první schůzce a po necelé půlhodině doputovali na naší základnu v Břízkách. Poté následovalo pestré odpoledne, jehož hlavní náplní měla být cesta plná stanovišť vedoucí blízkým, ale co možná nejméně prozkoumaným okolím základny.

Skupinky o 4 až 5 členech plnily úkoly jako skládání básničky, zodpovídání hádanek, skládání origami nebo vypočítání zdánlivě jednoduchého příkladu. Po návratu zpět na základnu se hrála přehazovaná, ping-pong a další outdoorové a deskové hry. Když začalo hrozit vyčerpání, posilnili jsme se nad ohněm opečenými buřty, sýry nebo tím, co si kdo přinesl. Rovněž se dostalo na běhačku zvanou Vlajky, která na chvíli rozdělila všechny přítomné na dva tábory. Poté, co se setmělo, přišla na řadu krátká bojovka vedená směrem na Drobovice. Ke zdárnému dosažení cíle bylo kromě odvahy potřeba také prohmatat po cestě rozmístěné sáčky a uhodnout, co je v nich skryto. Všichni se obešli bez úhony, tudíž jsme se mohli přesunout k ohni a tam si ještě zazpívat a zahrát několik her, než jsme se spokojeně zachumlali do spacáků. Další den ráno jsme pojedli pudink a vánočku a vyčkali na příchod rodičů.

Participation Island 2018

 25. 7.—1. 8. 2018  Finsko

Na přelomu letošního července a srpna jsme se vydali na vůbec první mezinárodní tábor v historii naší skupiny, Participation island na ostrově Bengtsår, který pořádala finská organizace Nuoret Kotkat. Kromě nás se tábora účastnily organizace z Rakouska, Německa, Norska, Velké Británie, Španělska, respektive Katalánska a již zmíněného Finska. Celý tábor zastřešovala organizace IFM-SEI.

Naše cesta začala na nádraží v Čáslavi, vlakem jsme se přesunuli do Prahy a následně na letiště. Někteří z nás letěli poprvé, ale i přes hodinové zpoždění, jsme si let užili, a tak jsme odpoledne dorazili na helsinské letiště Vantaa. Ihned po vystoupení z letadla nás překvapila vysoká teplota, která se velmi podobala té v 1300 km vzdálené Praze. Po krátkém čekání si nás již převzali pořadatelé, nastoupili jsme do autobusu a vyrazili směrem na jihozápad. Po hodinové cestě jsme přijeli k molu, kde už na nás čekala loď a před námi bylo posledních 10 minut cesty.

Když jsme vystoupili z lodě, ihned jsme spěchali na úvodní ceremoniál, na kterém jsme se dozvěděli něco o Finsku, jeho kultuře a hlavním poslání tábora > vytváření trvalých přátelství a toleranci odlišností. Potom jsme došli do vesnice a konečně jsme se mohli ubytovat ve stanech pro 3 až 11 lidí.

Účastníci tábora byli rozděleni do 4 barevně odlišených vesnic, v nichž se nacházela vždy dřevěná jídelna a latríny. My jsme obývali žlutou vesnici. Po celý pobyt jsme nosili náramek v odpovídající barvě a navíc jsme dostali žluté tričko, na které jsme měli za úkol nashromáždit podpisy všech obyvatel naší vesnice. Ostatní vesnice se nacházely nedaleko od nás také na pobřeží. Dále na ostrově byly dvě sauny se sprchami, jedna pro muže a druhá pro ženy. Mezi oblíbená místa k návštěvě také patřila pláž se šlapadly a kánoemi. Srdcem celého tábora byla centrální oblast, kde probíhal odpolední program. Zde jsme si mohli koupit drobné suvenýry a také nějaké občerstvení, oblíbili jsme si především čokoládovo-nugátovo-mandlovou tyčinku Tupla maxi.

Denní režim byl zcela odlišný od toho, jenž známe z našeho tábora. Každý den po snídani následoval tzv. morning circle, shromáždění celé vesnice. Zde jsme se dozvěděli, co můžeme daný den dělat a poté vždy následovala nějaká aktivita např. první den byla založená na tom, abychom se poznali a seznámili. Na zbytek tábora již byly náhodně určené multikulturní skupiny, které kolo štěstí každý den předurčilo buď na pomoc s jednotlivými chody jídla, nebo s úklidem toalet. Po obědě probíhal centrální program, ten trval od 13:00 a někdy až do půlnoci, obvykle však většina workshopů končila před večerní svačinou, která se podávala v 20:00. Ve večerních hodinách se zde ale ukazovala letní výhoda všech severských zemí, polární den, díky tomu zde absolutní tma nenastala a sportovní aktivity bylo možné provádět až do půlnoci. I proto jsme chodili spát v pozdních hodinách.

Teď něco k samotnému programu, který byl velmi různorodý a jehož hlavním tématem byla participace/účast/zapojení. Také proto se každý večer scházel parlament složený z různě starých zástupců z každé vesnice. Odpoledne a večer jsme mohli navštěvovat nejrůznější aktivity. My jsme se zúčastnili například skupinové výroby ovocného salátu, karaoke soutěže, pletení náramků přátelství, typicky finského šplhání po přepravkách, veslování na pramici a seminářů na téma pohlaví, dospívání a osobnosti. V polovině tábora se konal Mezinárodní veletrh, kterého mohly veškeré přítomné organizace využít ke své prezentaci. Při této příležitosti se na tábor přijela podívat bývalá finská prezidentka Tarja Halonen, která se zapojila do otevřené diskuze na téma vedení země, demokracie a tak podobně. Poslední den se událo fotbalové klání mezi všemi vesnicemi a náš tým se probojoval na první místo. Ti, kteří nezastupovali svou vesnici, se mezi tím měli možnost zchladit při vodních hrách.

Celý tábor byl pro nás zážitkem nezapomenutelným a velice přínosným, co se týče nejen nových zkušeností a jazykových dovedností, ale také nově navázaných přátelství. Jsme rádi, že jsme se na tento výlet vypravili a těšíme se na příště.

Čáslavské čarodějnice 2018

 30. 4. 2018  Čáslav

V pondělí 30. dubna jsme společně s celým městem oslavili tzv. filipojakubskou noc neboli pálení čarodějnic. Tato noc je odedávna spojována s kouzly a čarovnými rituály, ale pro nás znamenala hlavně odpoledne plné her, sledování hořící vatry a poslech kapely Poutníci a AC/DC revival. Letos nás také navštívil Michal Nesvadba.

Mnohé z dětí pomáhaly s přípravou akce a některé si na starosti vzaly dokonce i vedení našich stanovišť, mezi které patřil čarodějný HOP, let na koštěti, malování na obličej a další.

Ostatní účastníci akce se pohybovali po zmíněných stanovištích a sbírali barevná razítka – předzvěst malé odměny na závěr.

K večeři nám byly městem nabídnuty špekáčky, které byly na místě též volně prodejné za minimální cenu.

Díky slunečnému počasí a pozitivní atmosféře, kterou vytvořila zejména snaživost a ochota všech přítomných, jsme si odpoledne (a večer) velice užili. 🙂

Vítání jara

 17. 3. 2018  klubovna v Břízkách

První letošní akce se mohla spíše jmenovat Loučení se zimou nebo Návrat zimy. Počasí tomu odpovídalo, místo jarního sluníčka a teplot kolem 10°C celý den padal sníh a mrzlo. My jsme si tím, ale nenechali zkazit náladu, vždyť se nás sešlo 30. Pro děti bylo připraveno osm stanovišť, takže celé odpoledne jsme se skvěl bavili, soutěžili v různých hrách a opékali buřty. Na konec si děti odnesly diplom za účast a něco malého sladkého.

Doufáme, že za dva týdny na Velikonoce bude počasí lepší a my si konečně užijeme jaro.

Ledová Praha 2018

 2. 2.—4. 2. 2018  Praha

Ve dnech 2. – 4. 2. jsme se jako každý rok zúčastnili
celorepublikové akce Ledová Praha.

Náš výlet do Prahy začal v pátek dopoledne na čáslavském nádraží. Po přesunu vlakem a metrem na pražský Pankrác do ZŠ Plamínkové, kde jsme již několikrát bydleli, jsme vyrazili poznávat Prahu. Naše první kroky vedly k památníku na Vítkov. Tam jsme si prohlédli sochu Jana Žižky a v budově památníku navštívili výstavu k 100. výročí založení ČSR. Dále jsme přes Staré Město zamířili k Muzeu Karlova mostu, jehož prohlídka nám vyplnila volný čas před vrcholem dne, projížďkou Pražskými Benátkami. Naše plavba začala v doku Judita, který je ukryt pod jednou z prvních kleneb Karlova mostu. Během asi 45minutové plavby jsme několikrát podjeli Karlův most a zajeli i do Čertovky a viděli třeba dům, ve kterém se točili Chobotnice z 2. patra.

Sobotní den jsme zahájili vydatnou snídaní, potom jsme se přesunuli na Malou Stranu. Zde jsme měli objednané Muzeum alchymistů a mágů staré Prahy. To je umístěno v tajuplném podkroví domu, který obýval sám Edward Kelly. Průvodce nám sdělil velmi zajímavou informaci, a to že proslulý anglický spisovatel William Shakespeare se pravděpodobně přátelil s Kellym a během návštěv v Praze sbíral inspiraci pro svá díla. Po prohlídce jsme si prohlídli Pražský hrad a také jsme zavítali do Zlaté uličky, kde jsme si prošli tamní obchůdky. Následoval přesun na Václavské náměstí, kde jsme měli pauzu, abychom se mohli naobědvat. Odpoledne jsme navštívili čtvrť Josefov, v níž se nachází Muzeum diamantů. V rámci expozice jsme si mohli projít celým procesem diamantu od vzniku až po jeho prodej na burze. Na závěr jsme si prohlédli kopie některých světově známých diamantů. Dokonce se nad muzeem nachází i obchod, kde se dají diamanty koupit. Nalezneme tam levné za pár stovek, ale i drahé za desítky tisíc. Naše další kroky vedly do Policejního muzea, které jsme nenavštívili poprvé. Ihned po příchodu jsme zhlédli ukázky zásahů různých policejních útvarů a poté jsme si celé muzeum prošli. Naší poslední zastávkou byl 21. ročník koncertu Děti dětem. Během dvou hodin se představili finalisté dětské soutěže Porta. Taneční skupiny, dvojice i jednotlivci nám opět ukázali, co vše umí. Zvláštním hostem večera byla již podruhé za sebou Heidi Janků. Během koncertu došlo také k předání putovních pohárů předsedy vlády v různých uměleckých oblastech (melodie, rukodělná činnost…), předávali je předseda Pionýra Martin Bělohlávek a prezident Nadace dětem 3. tisíciletí Michal Pokorný. Po koncertu následoval návrat do školy.

Náš poslední den začal podobně jako sobota. Čekala už pouze jedna zastávka – Tančící dům, kde se konala výstava k výročí narozeni Josefa Lady. Tři patra byla plná jeho tvorby jak jeho výkresů, které všichni známe z kocoura Mikeše, tak jeho kreseb. Na závěr jsme vyjeli na vyhlídku na střeše Tančícího domu. Ledovou Prahu jsme tak symbolicky zakončili pohledem na celé město. Poté jsme se vrátili do školy pro batohy a vyrazili na Arkády na oběd. Po hodinové pauze jsme se metrem přesunuli na Hlavní nádraží, po příjezdu vlaku jsme nastoupili a vyrazili domů, do Čáslavi. Ledová Praha se nám jako každý rok velmi líbila a už se těšíme na další rok.

Lednová šlápota

 13. 1. 2018  Drobovice

V sobotu 13.1. jsme se sešli u nástěnky a vydali se na pionýrskou šlápotu. Šli jsme okolo chmelnice a přes Tupadly a Drobovice. V Tupadlech jsme se zastavili u statku a podívali se na koně. Dále jsme pokračovali do Drobovic, kde jsme si dali oběd, a pak se vrátili do Břízek. Udělali jsme si oheň, opékali špekáčky a hráli různé deskové a míčové hry. Ačkoliv bylo celkem mokro a bláto, celý den jsme si užili.

Děkujeme za podporu!

© 2022 Pionýr, z. s. — Pionýrská skupina Čáslav